Původně vystudoval humanitní obor na vysoké škole, řadu let se ale živil jako podlahář. Jenomže pak objevil kouzlo nožířského řemesla a začal snít svůj malý sen o tom, že se jednou bude věnovat právě navrhování a výrobě vlastních autorských nožů. Navíc pěkně podle starých postupů a technik tak, abych si u toho „zašpinil“ ruce o kovářskou kovadlinu a mohl zpracovávat různé typy materiálů „po staru“. Včetně těch, které už nikdo nepotřebu a chce je zahodit. Třeba starý pilník po dědovi.
Tak by se dal ve zkratce popsat kus příběhu nožíře Jiřího Dvořáka, který se nakonec díky mnoha okolnostem skutečně stal výrobcem nožů na volné noze, ale také vyhledávaným lektorem, do jehož dílny v Jizerských horách ročně přijíždějí desítky zájemců, kteří se chtějí přiučit řemeslu nebo si na dvoudenním kurzy vyrobit pod jeho vedením vlastní nůž.
Že by touhle profesí jednou uživil sebe i rodinu si řadu let neuměl představit. Nakonec mu ale jeho zdravotní stav nedovolil pokračovat v podlahářském oboru, tak se rozhodl vsadit vše na jednu kartu.
„Když se podívám zpátky, tak nejvíc zafungovalo to, že člověk chce a jde do toho. Hlava nehlava. Moc nepřemýšlet, nekoukat kolem a jít si za svým snem. To se v mém případě ukázalo jako klíčové rozhodnutí. Nicméně stálo při mně i štěstí a velmi mně v tom mém zaujetí podpořila rodina a přítelkyně. Bez toho by to asi nešlo,“ říká po letech, kdy se naplno vrhnul do výroby nožů a lektorování Jiří Dvořák, tvůrce vlastní autorské značky Sharp Knives.
„Bylo mi už přes třicet, takže jsem hledal něco, co mě naplňuje a baví. A to byly právě ty kudly. Nejprve jsem se učil dlouho jako samouk. Pak ale zvítězily postupy, používané při tradiční výrobě nožů, k níž jsem se dostal díky tomu, že uměleckoprůmyslová škola v Turnově tehdy otevřela kurzy kovářství pro veřejnost. Navíc nás učil kovářský mistr pan Válek. Ohromný machr. A právě tehdy jsem asi naplno „přičichnul“ k opravdovému řemeslu,“ vzpomíná na své začátky a seznámení s oborem Jiří Dvořák.
Postupně si svépomocí a díky podpoře rodiny a přátel postavil v srdci Jizerských hor malou nožířskou a kovářskou dílnu. Dnes, po více než deseti letech zkušeností, za ním do obce Janov nad Nisou jezdí desítky zájemců, kteří touží si pod jeho vedením vyrobit vlastní autorský nůž nebo se přiučit řemeslu proto, aby v něm sami dál pokračovali.
„Nožířů je u nás opravdu spousta. Málo z nich se tím ale živí na plný úvazek. A nevím o nikom, kdo by pořádal individuální kurzy tak, jako jsem se rozhodl je dělat já. Ukázalo se, že lidé zkrátka chtějí zážitek. Spousta z mých žáků to má jako koníček. A u mě dostali příležitost si to řemeslo vyzkoušet a osahat,“ popisuje nožíř Jiří Dvořák, který je i jedním z členů databáze regionálních tvůrců a výrobců v rámci projektu Liberecký kraj sobě – www.lksobe.cz, a mimo jiné i držitelem certifikátu Regionální výrobce Jizerských hor.
A jaký je vlastně o účast na kurzech v jeho dílně v Janově nad Nisou zájem?
„Mám obsazeno na více jak rok dopředu. Dělám zásadně pouze individuální kurzy, skupinky z principu odmítám. Věřím, že lidé zkrátka ocení, že jim věnuji dostatek času a vedu je od návrhu jejich vlastního nože až po finální výrobu,“ vysvětluje nožíř Jiří Dvořák a s mírnou nadsázkou dodává, že na kurz se k němu můžete objednat výhradně jen ve všední den, protože víkendy věnuje zásadně své rodině, aktivnímu odpočinku a jiným aktivitám.
„Všichni mi říkali, že mi sem ve všední den na kurz nikdo nepřijede. Ale já věřil, že když tohle řemeslo někoho zaujme, klidně si vezme dovolenou a přijede i jindy, než o víkendu,“ dodává nožíř a lektor nožířského řemesla.
