Navazují na více než stoletou tradici Turnovského díla. Nově zrekonstruovanou pasáž od počátku chtělo město Turnov zasvětit tradičním řemeslům, ale to, jak komplexní projekt nakonec vznikl, je zásluhou uměleckých řemeslnic. „Chtěly jsme, aby řemeslníci v uličce měli možnost spolupracovat a lidé nám mohli koukat takříkajíc pod ruce. Důležité pro nás i pro město bylo, aby se v uličce stále něco dělo a návštěvník vždy viděl řemeslníka při práci. Proto když jsme nakonec daly dohromady celou skupinu řemeslnic, která kompletně obsadí všechny prostory, kývli na spolupráci s námi,“ vysvětlují společně krejčová Alena Novotná a zlatnice Pavlína Hájková.
V prvopočátku se sešlo několik samostatných dvojic či trojic na sebe navázaných uměleckých řemeslnic a postupně navzájem zjistily, že se dokážou skvěle doplňovat jak po stránce řemeslné a umělecké, tak lidsky. Jako puzzle do sebe zaklaplo vše, co mělo a každý, kdo turnovskou Uličku řemesel navštíví, tu pozitivní energii pocítí na vlastní kůži. Můžete tu vidět práci zlatnic, krejčířky, ševcové, keramičky, brusičky a rytečky skla, malířky a dokonce nožířky. Zní to jako by ulička měla měřit několik desítek metrů, ale přitom je to velmi intimní a útulný prostor, vnitřní pasáž mezi ulicemi Antonína Dvořáka a Markova. Jednotlivé dílny fungují totiž jako sdílené na principu showroomu s ukázkou řemesla. V jedné z největších dílen je šest řemeslnic, které se v prostoru různě střídají. Většina z nich má svou dílnu doma, s většími stroji a třeba i „špinavým“ provozem. „Smyslem nebylo přenést si sem do Uličky celou dílnu a svou výrobu,“ upřesňuje Pavlína Hájková. „Taková byla i dohoda s městem, že tu nebudeme prášit, dělat pokusy s kyselinama a podobně.“ směje se. „Cílem je předvádět řemeslo tak, aby to bylo zajímavé pro návštěvníky i z řad turistů a zároveň to bylo pro nás reálně místo, kde můžeme pracovat. Různě se tu kloubí showroom s možností nákupu, místo pro setkávání se zákazníky a zároveň příležitost pro veřejnost vidět proces tvorby.“ To se ostatně ukázalo jako velká příležitost pro samotné řemeslnice. Díky možnosti sledovat svou práci navzájem, zkoumat řemeslné postupy a práci s různými materiály. „Zjistily jsem, že se dokážeme navzájem inspirovat a začaly vznikat nové projekty.“ Vedle samotného provozu dílen pořádají řemeslnice i různé řemeslné workshopy. Při nich se krásně začaly propojovat dovednosti jednotlivých členek uskupení a nejvíc z toho mohou těžit právě zájemci z řad veřejnosti. Nabízí se jim naprosto unikátní příležitost vyzkoušet si různé techniky a vytvořit si originální výrobek.
Čerstvě se otevřel také prostor v patře nad obchody, kde vznikla galerie a plány jsou do budoucna třeba i na kavárnu.
Jaké jsou další plány na rozvoj projektu i ohlédnutí do historie Turnovského díla vám přináší aktuální díl podcastu Hlavou, srdcem a rukama.
