Svůj první zápisník a skicák si zkusila vyrobit poté, co na trhu nenašla takové, se kterými by byla na 100% spokojená. Postupně se pak začala učit a hledat styl, který jí a jejím zákazníkům bude vyhovovat, aby po letech zkoušení, testování a hledání založila před šesti lety vlastní značku s neobvyklým názvem MU:RA. Od té doby stvořila nespočet originálních zápisníků, skicáků, alb a diářů. Hlavně prý pro ty, kdo nezapomněli psát a kreslit, ale i pro ty, kdo milují vůni nepopsaného papíru a umí snít.
„Techniku jsem se učila z knih a zkušenosti získávala praxí. Tehdy jsem šila často až po setmění, kdy už všichni spali, a já měla na tvorbu klid. V noci se mi na okno slétaly můry, jako tiché pozorovatelky, a mě bavilo sledovat jejich cesty po skle. Často jsem končila s prací nad ránem, když se život ve městě probouzel a můry odlétaly. Těmi drobnými tvorečky jsem se ale často inspirovala a i proto nakonec dala své tvorbě název MU:RA,“ popisuje vznik své značky návrhářka a tvůrkyně Stanislava Procházková.
Přestože knihy, ale i zápisníky ji obklopovaly už v dětství, kdy díky povolání své maminky trávila spoustu času v knihovně, nakonec se z ní nestala ani knihovnice, ani knihařka. Shodou okolností se nakonec věnovala studii sklářského řemesla a dodnes působí jako designérka. Papír, kůže a dřevo, tedy materiály, které používá při výrobě svých bloků a alb si ji ale nakonec stejně našly.
Jedním z jejích netradičních nápadů jsou zápisníky a alba z březové kůry. Že je to nemožné? Naopak. Jde to. Ostatně, když si je u značky MU:RA sami vyzkoušíte, věřím, že nám dáte za pravdu.
„Nápad vytvořit březový blok jsem dostala někdy na jaře 2016, kdy jsem celá vystresovaná dokončovala bakalářskou práci ve škole a často se chodila uklidňovat do lesa. K finální instalaci svého díla v rámci studia jsem potřebovala březové pruty. A když jsem stála v lese nad padlou břízou, bylo mi hrozně líto vzít si jen to proutí a zbytek té krásy nechat ležet. Takže jsem z kmene pracně vydolovala kousky kůry a donesla je do ateliéru, kde jsem s nimi začala experimentovat. K tomu, jak bloky vypadají dnes, jsem došla vlastní cestou, která byla plná objevů i nepříjemných překvapení,“ vzpomíná Stanislava Procházková.
Začátky prý ale byly krušné. První bloky se kroutily jako háďata a techniku vazby ještě neměla v rukou tak, jak by bylo potřeba. Nehodlala se ale jen tak vzdát a nakonec přece jen metodou pokus – omyl začaly vznikat první březové deníky.
Kůru, kterou pro jejich výrobu používá, ale nikdy nesbírá z živých stromů. Takovou má zásadu, kterou jsem si dala už v první chvíli a drží se jí dodnes.
Jaké další materiály má MU:RA ráda? A proč má výrobu svých bloků a diářů pouze jako vedlejší zaměstnání? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte v dalším dílu naší podcastové série Hlavou, srdcem a rukama.
Příjemný poslech!
